Původ perly.

Na dně až hluboko v moři

měsíc jak lilie hoří.

Mezi trav dlouhými stébly

Undina sedla si v škebli.

Zpívajíc v touze a bolu,

lákala nešťastné dolů.

Chytla je v náruč a tiskla,

v oku až slza jí blyskla.

Vypila duši jim celou,

v hloubku pak vrhla je ztmělou.

Dál pak v své vplítala vlasy

korály, třtiny a řasy.

Obrubou škeble však v sítí

hraje cos, kmitá a svítí.

Slzy, jež v šíleném bolu

lásky a zoufalství spolu

v objetí milencům tryskly,

hvězdami v šer vody blyskly,

v pádu svém v měsíci vzplály

a hned se perlami staly.

Bolest však s touhou a steskem

kmitá tím kouzelným leskem,

kde na dně hluboko v moři

měsíc jak lilie hoří.