Rackové bílí,

Rackové bílí,

smělí ptáci,

nad mořem lítají

v bouři a jasu –

veselí!

Když vše se hrozí,

modlí se, zmírá,

rackové smějí se

a rouhají –

děti větru!

Rackové chudí

neztrácejí pranic,

majitelé moře,

obzorů, skal, nebes –

bez bázně proletáři!

Nad vlnou, ve vlnách

nad fjordy blízko hvězd,

v propastech, hlubinách

racků je tančících

slyšeti smích!