Rád lahodnou bych píseň zpíval.

By Adolf Heyduk

Rád píseň lahodnou bych zpíval

jak šepot háje, vesny dech,

jak úsměv zory, květů příval,

jak něha dětských na ústech.

A plnou zjevů pološera,

a plnou červánků a hvězd,

a pocitu, jenž za večera

v dvou milujících duších jest.

A plnou kouzla, plnou vnady

jak mladé luny lesní pout,

a na růžích pak, květech Lady

jak povzdech lásky zahynout.