Rád lahodnou bych píseň zpíval.
By Adolf Heyduk
Rád píseň lahodnou bych zpíval
jak šepot háje, vesny dech,
jak úsměv zory, květů příval,
jak něha dětských na ústech.
A plnou zjevů pološera,
a plnou červánků a hvězd,
a pocitu, jenž za večera
v dvou milujících duších jest.
A plnou kouzla, plnou vnady
jak mladé luny lesní pout,
a na růžích pak, květech Lady
jak povzdech lásky zahynout.