Rád nyní věřím!

Rád nyní věřím v pessimismus duší,

pod jeho prapor sám se nyní stavím.

Kruh přání mých den ode dne jest užší,

a rozum, sdrcen bojem namáhavým,

i síly uspává, jež v sobě tuší.

Já dávno za kořist pad’ vlnám dravým

na troskách tužeb, urvaných jich vzdoru,

a zplá-li časem světlo na obzoru,

již nadarmo se nocí k němu plavím.

Až dosud ničím byl můj život celý,

jak vězně, který promluvit se bojí

a jde, kam přísný žalářník mu velí.

A duše má? Ta oddala se boji,

jak voják, který pod praporem stojí, –

Ač milerád by přešel k nepříteli!