RADA PŘÍTELI.

By Antonín Klášterský

Proč zahořklý mu laješ ve svém koutku?

Že zhaněl básní látku ti i rým?

Jdi, dětino, jdi, nerozumný bloudku,

mne poslyš přece – přítelem jsem tvým.

Zde z jinačího třeba načít soudku,

i mně přec býval kritikem dřív zlým,

a teď mě chválí. Užij mého proutku!

Jak možná to? – Já seznámil se s ním.