Radost.

Slunce v obživeném máji

Budí radost plésajícý,

Slavíčkové v zdravém háji

O rozkoši zpívajícý

V mladé krásy květu

Vyjevují světu

Plesem zděšenému,

Že se radost v letu

Blíží k chrámu svému.

Rozkoše a krásy dítky

Bleskem ozdobují těla,

Po kvetoucým sadě kvítky

Vonné korunují čela,

Jak sníh květné stráně

Jevíc mocnost Páně

Chutné vůně třesou,

Skály stkvělé báně

Hrdě k nebi nesou.

Jako šipky mladíkové,

Starcy obživení májem

Jako bůjní jelenové

Probíhají živým hájem;

Vroucně k nebi hledí,

Slzy sladké cedí,

Že zde blaží radost,

V klínu krásy sedí

S věkem sněžným mladost.

Krása jímajícý skáče

Jak blesk po ourodné zemi,

Krása svodná krotí dráče,

Vede způrce rozkošemi;

K ní se láska pojí,

Rány v srdcy hojí

Zbité divokostí,

Radost vřelou trojí

Vlídnou švitorností.

Ženich chvátá pro nevěstu

V chrám y rozkoše y krásy,

Výhost dav hrdému městu

Na květ blýskajícý řásy

Hledí mile venku,

K srdcy milostenku

Vina jí se světí,

Že y pro milenku

Střela v oheň vletí.

Radost vejskajícý s očí

Jiskří tvora rozkošného,

Radost cyt y rozum ztočí

Milovníka blaženého,

Radost štěstí seje,

Život věčný leje

V rozpálené žíly,

Vůní s nebe věje,

Obří k činům sýly.

Radost krásou pokropuje

Pohled tvorů obživených,

Růžemi y vysazuje

Tváři panen vyšňořených,

Hrůzy budoucnosti

Bleskem přítomnosti

Lahodivé skrývá,

V ráji blaženosti

Mednou rozkoš sývá.

Radost z syvých kolotání

Vytrhuje k plesu rody;

Otec vede k požívání

Roztomilé do svobody,

Plésajícý ženku

S neviňátky venku

Jako kněžnu slaví,

Z květin pro milenku

Vonný hájek staví.

Krása modravého nebe,

Jasnost slunce živícýho

Vytrhuje k Božství tebe

Ducha divy tvořícýho.

Hoříť vyjevenec;

Když mu pocty věnec

Synek obětuje,

Milka oslavenec

K srdcy přitiskuje.

V moři blaženosti plyna

Láskou rozpaluje tváře,

K prsům rozmilé své vina

Jeví světu u oltáře

Lásky nekonečné,

Patře na srdečné

Zdárných dítek cyty,

V řeči Bohu vděčné:

V štěstí vcházým byty!

Radost vnadné přítomnosti

V divotvorném vytržení

Vede v jasné budoucnosti

Duši čistou do blažení,

Kde jen lásky květy

Ozdobují světy,

Nevinnosti záře

Krásýcými lety

Barví lidem tváře.

Mlčí, cýtí sladkost lásky,

Z cytů v moři plovajícých

Ducha sladnoucými hlásky

Budí milků skákajícých

Zpěvy lahodivé

K veselosti tklivé;

Z radosti se v radost,

Z proudu lásky živé

V rozkoš házý mladost.

Tak y ducha pozdvihuje

K nebeskému rozjímání,

Lahodnostmi naplňuje

Rozkošného požívání

Radost nezkalená,

Srdce neskrocená

Hladí lásky medem,

Kráčí nezhrozená

K cýli vzteku jedem;

Spíná nepřátely dravé

Okem sladké nevinnosti,

Bludné řídí k cestě pravé

Bleskem vlídné šlechetnosti,

Záští věčné boří,

Duchy pyšné koří,

Plaší bledou lenost,

Slunce světem hoří,

Výší přirozenost.

Otevřete, duše čisté!

Srdce vábným vyražením,

V letu blaženosti jisté

Spíte ducha potěšením!

S růžovými čely

Letíť jako střely

Plesů okouzlení,

Bděte, by jste vjely

S nimi do blažení!