RADOSTI.

By Antonín Sova

Paprsků zlatý vodopád

s nebeské výše stéká...

Dětských hlasů jak odevšad

píseň by zpívala měkká...

Či je to radost ztajená

na dně až duše ve mně,

anebo pohádka zaklená

do skrytých hlubin země?

V zalitém bouřemi nitru mém

na malém ostrohu klečí...

Zachránily se zázrakem,

pějí a dobrořečí...

Vztahují ruce k výším a v dál,

velké jich oči v jas cílí...

Radosti... Vás jsem se nenadál...

Zachráním vás v té chvíli...