Radostí přetížen jak podepřený strom,

Radostí přetížen jak podepřený strom,

radostí zakuklen za fantom,

vrávoral ulicí a nesměl zazpívat.

Och trávník májový, ach trávník, kde se tančí,

kde lesy voní z dálek –

ty sne můj bláhový, proč jsi se lidí zalek?

Stromy podle cesty vždycky pláčí,

lidská bída volá ptačím slovem,

dokud srdce pro ně neuzrálo,

v brnění se těžko kráčí,

vždy se mineš s důvěřivým krovem.