Radovánky veské.

Zelenají se již háje,

raduje se celá ves;

chasa mladá staví máje,

hudbu, zpěv opáčí les.

Na obžinky se těšívá

mladá čeleď veselá,

taneček se jí dopřívá,

žatvu-li svou dodělá.

Vínek z klasů, charpy, šlatce

chasa pánu věnuje,

a ten žence a pak mlatce

penízem podaruje. –

V zimě poslední domlátka

novou radost dovolí;

při ní škádlí se čeládka,

„starého“ – si vyvolí. –

Veselost je české chasy

přirozená povaha;

i za příkrého počasí

v práci dát se neváhá.

Po obloze hrdélkuje

rozveselen skřivánek:

dívka v poli zanotuje

jednu ze svých zpěvánek.

Chasu píseň baví mile

s dílem také sloučená;

práce pak, co kratochvíle,

snadno bývá skončena.