RADOVANOVI NA HROBEČEK

Kdos tvrdý vztáhl dlaň:

Mně krutou splatíš daň!

Klas nejdražší, co v roli máš

nezralý odevzdáš!

Jde Radovánek spat.

Buď s Bohem nastokrát!

Vy hvězdné oči, zavřete se

jak v hnízdě skautů v černém lese

za blaživého rosy chladu

a v toužné písni kamarádů,

z nichž každý měl vás rád.

A sladký sen si nechte zdát

o maminčině lásce věrné

a její něze nepřeberné,

o taťky břitkých nápadech

a jeho ryzích pokladech,

jichž nehynoucí lesk a třpyt

měl cestičku vám vyzlatit...