RÁJ

I kdyby mystický sen po věky byl živý

a z Písem báje zněly v staré velebnosti,

ne, nikdy nezářily edenské ty nivy

a lidský duch se navždy krásných klamů zhostí.

Nějaký Adam s Evou nikdy do lví hřívy

své hlavy neskrývali, lidé nazí, prostí,

ne, ráje nebylo, klam jenom omámivý

nám vypravuje o pravěké blaženosti.

Pohádkám starým ani dítě neuvěří,

pozlátkám vybledlým je skryta lopota.

Však starý člověk, skrčen v jeskyni, jež chrání

před zimou vraždící a před divokou zvěří,

sám zvěři podoben, s ní bil se chabou zbraní.

Ten ráj – to krvavý je prolog života.