Ráj.

Na groš nikdy nehleděl,

co je nebe nezvěděl;

krátký spánek, plný džbánek,

tak mu v pekle z radovánek

ďábel místo vyseděl.

Měl už tam čert ve skrejši

tak tu chasu vezdejší

od slouhy až do rychtáře,

pošilhával také k faře;

Franta mu byl milejší.

V tom, jako když zahraje,

Frantík zaslech’ u háje

zpívat Boršů Anduličku,

a ta s hejnem andělíčků

odnesla ho do ráje.