RÁJE HESPERIDEK.

Pod tíží všedních dnů svých klopýtaje,

co v sklonu všeho žití říci mám?

Jsou – já je poznal – Hesperidek ráje,

leč pouze v snění nachýlí se k nám...

Tak vyjde poutník k výškám Himalaje

a doufá, Bůh že zjeví se mu tam,

a jde a jde a projde cizí kraje,

v sled musí přiznat se, že stihal klam.

Lze více říci? – Klam zlý všady číhá,

a v posled všemu vysměje se jen...

Co věků pomník chce tu a co kniha?

Buď život v hrdou hroudu jedna rýha,

buď starostí a mrákot marný plen,

jej věčná pravda v posled k slunci zdvíhá!