RAJSKÁ LEGENDA (SV. CECILIE)

Slavnou buď písní život náš Pánu,

jásavou v boji i vítězství svém!

Jak včelka pilná shledává duše

z života květů života krásu.

Rozkvete sama výsluním Krista,

až i ten svět pak zatouží po ní.

Zazvučí louten svatebních hlasy,

zašumí hedváb i v pohárech víno.

Zachovej, Pane, co milostí tvojí

na zemi rostlo, květ mého srdce!

„Ženichu smrtelný, nedotýkej se!

žárlivý anděl střeží květ Boží.“

V zápase bezradném duše tak děla.

Ale Bůh štědrý se zahanbit nedá.

Kdo je ten anděl? Zda nemá jich celé

legie nebes všemocný král?

Hledal můj ženich krásu v mé síni:

Taková, hle, jest ve věčném nebi.

Věnce nám poslalo z liljí a růží.

Cítíš, jak blažená vane z nich vůně?

A tak si ženicha, jenž jako lev přišel,

beránkem vedu k Pastýři duší.

Jaké to vítězství dobýt tak srdce,

celé a věrné a přetékající!

Dusný byl jako má smrtící lázeň

život tam dole v nevolném Římě!

Ale teď, ptáče za rosného jitra,

oddychá duše volností blahou.

S těmi, jež našli jsme, bratrská srdce,

s těmi, co našli svou příbuznost v Bohu.

Hosanna, Hosanna, zpívejte se mnou,

zpívejte sborem i každá pěj zvláště

života píseň u Kolébky Žití!