RAJSKÁ LEGENDA (SV. KATEŘINA)

Zasněná sfinga; gazelím zrakem

do dálek hledí – dům plný je hostí,

nevěstou rádi by vedli ji domů,

ona však srdce své dát chce jen tomu,

kdo by nad všecky byl duchem a ctností.

Ty, Matko dobré rady, zde pomoz!

Klečí a vroucně ruce tak spíná. –

Tu nebes Paní té kněžničce bílé

srdečko zajme a zasnoubí mile

ženicha nad všecky – vlastního Syna!

O jak by teď teprv neměla moudrost

veškerá sídlet v té srdečka schráně?

Ať se jen pohanští mudrci spojí!

Léčky a systémy po marném boji

podlehnou všecky té jediné panně!

Alexandrie, ty město škol pyšné,

moudrost tvá všecka se k nohám jí sklání!

Jak by i za to vítězství skvělé

neměla v lásce, k smrti až vřelé,

na srdce tisknout Dítě té Paní?