Rakouské vyznání lásky.

Ó má drahá, moje ze všech nejmilejší,

zjev se mi, bych zíral tvoje nejvnadnější

půvaby a krásy, jež mne roznítily,

po tobě že stále toužím, ideale milý!

Pro tebe jen lká, se souží srdce moje,

ach, jen v tobě vidím život, blaho svoje

tvá mne zcela zaujala lepá krása,

tebou jen mi vzejde žití spása!

na tě myslím, kdyžto sním a žiju,

na tě myslím, kdyžto jím a piju,

bez tebe mi život smrtí,

ráj je klamem,

pravda mamem,

bez tebe mne zhouba zdrtí;

svou lásku, hle, ti vyznávám,

a srdce své ti podávám,

i šepcu ti, jak břehu šepce vlna:

Ach vyslyš mne, ty drahá kapso plná!