RANĚNÝ.

S nebes výše do mladého setí

skřivánek jak živá střela letí;

na své hnízdo bolestně se skácel,

v němž rod jeho mladý vykrvácel

rozlíceným luňákovým hněvem;

kvílí, pláče žalostivým zpěvem.

Také mně tak; zchřadl jsem a vadl,

když jsem z nebe štěstí náhle padl,

lítý ostříž zpěvnou hruď mou kruše

vyrval soucit pro mne z tvojí duše,

v rozluce tvá ústa dřív tak smavá

zranila mne „s bohem“ do krvava.