Ranní obraz.

Je v mlhu ještě zahalen les tmavý,

a dosud bledne, bledne srpek luny,

však červánek pad’ stromů do koruny

i do rybníka, z něhož pijou krávy.

A skřivanova píseň: K žití! praví

a růží nasil v okna paprsk slunný –

i tam v tu chýž, kde psala Smrť své runy,

kde v noci sýček pláč ved’ usedavý.

Teď otevřeli okno chýže oné,

zda aby vlétlo vánku křídlo vonné?

A ze vrátek jde mladá dívka lepá.

Jí krásné oči tonou v tichém pláči,

svou bosou nožku v rose travin smáčí,

jde v zahrádku a na úl třikrát klepá...