Ranní píseň.

Už kvetou chrpy v žitě

i rudolistý mák,

květ jetele už voní,

a z něho vzlét’ a zvoní

pod nebem při úsvitě

svou píseň sivý pták.

Hrot travin v kyprém luze,

vrch květů, klasů, lat –

vše z jemných perel rosy

šperk plný záře nosí,

že milo při té duze

své písně zanechat.

Nuž, písni! v krásy tuše

dál, v milé kraje, dál,

a líbej na potkání

ty hlavy rodných strání,

bych s jiskrou slunné duše

též rosou blaha plál.