RANNÍ PÍSEŇ DĚLNÍKOVA.

Ó zavzni, písni vznešená,

o velké, posvátné práci,

která bude

rozkoší těl i srdcí,

jásavým výkřikem mládí a síly

a lásky k lidstvu!

Nehučí ocelové stroje,

jež řídí vyhublé paže,

prokletou píseň rabů,

ale volný člověk,

pán strojů i světa

a sebe,

svého krásného, svěžího těla,

svých myšlenek a činů,

on vládce strojů i práce

jde v zoři nového rána

a zpívá

nádhernou píseň vítězů příštích.