Ranní říkání. (5.)

Dlouho spí muž pokrokový,

v krásných snech si ráno hoví.

Dí, když někdo zlomil nohu:

„Já to říkal, chvála Bohu!“

Rozvahou mu nikdo roven.

Není násilník ni chauvin.

Kritisuje zemi, nebe,

všechno vůbec, jen ne sebe.