RANNÍ VÍTR (II)

Odkud to věješ, ranní větře,

a čím to svěží je tvůj dech?

A čím to, že tvůj vánek setře

s víček i srdcí mdlobu všech?

Kde asi této noci spal jsi,

že silný jsi a kořenný?

Přes kolik doubrav přelétal jsi,

přes které luční prameny?

Odkud to věješ, větře ranní,

přes jaké jitro jsi to spěl?

Kolik jsi ovál bledých skrání?

A kdo ti okno otevřel?