RÁNO.

Má ráno půvab svůj,

jak nedotknutá miska alabastru,

když stojí před tebou,

tak svěží, dýchá, voní,

že dvě jen holubice,

Ticho a Požehnání,

z ní pijí.

Jich neplaš, dál jdi, nejsi-li jich hoden;

jen čistá duše může oceniti

ten čistý, svěží, nedotknutý, svatý

půvab rána.