RAPSÓDIE (II)

Květino!

Rci, z kterých luhů ráje

Tě vzal anděl lásky a snesl

k zemi

a přesadil Tě v její hlínu smrti,

v údolí vzdechů

a hoře?

A proč tak učinil?

Mně k vůli,

bych divil se Tvé barvě,

bych vypil Tvoji vůni,

bych vysál Tvoji rosu,

bych zlíbal Tvoje hvězdné srdce,

bych opil duši i tělo

Tebou

a chválil Boha za život, jenž v Tobě!