RAZ, DVA, TŘI!

Světlezelená hra v tůni,

v mladém bučí zlatý rej.

Kde se vzal v té krásné vůni

prapitomý obličej?

Kdo se třepe, kdo se dívá

do slunce a mžiká, mžiká?

Jaká bytost neduživá

zdraví svého lazebníka?

A ten s modré výše volá

zlatým hlasem na hladinu:

Malá kola, velká kola,

smývejte tu člověčinu!