Rechtor.

Jak jarním vzduchem vlaštovka,

tak rechtorova taktovka

se při mši čile kmitá –

takt dává pádný, důrazný

a pohled jeho výrazný

do kola bleskem lítá.

Jím krotí zbrklé houslisty

a váhavé dva basisty

ku vzletnější hře pruží;

pobádá mladou solistku,

spanilou, vábnou stolístku,

když strach jí hrdlo úží.

Jak peruť vlas mu zavlaje,

když taktovkou svou mávaje

v před prudce hlavu schýlí;

zazní-li hudba bouřlivá,

jak větrem strom se rozkývá –

takt na pomoc všem pílí.

A obě paže rozpřáhá,

když piano je: pomáhá

tak ztišit bouři zvuků –

však po mši vzhlédne vítězně,

a pousmáv se líbezně

všem hudcům tiskne ruku.