RECITANDO. (V.)

V den otevřel bych tobě chmurnou kobu –

V ní nech jen snít mě o mém tichém hrobu!

Bys viděla zas jara květ a zdobu –

Mně vzbudí Eden věčné vesny dobu.

By lákal družek smích a pastorály –

Dech ticha pěje v noc snů luzných chvály.

By zahrad vůně v plíseň temna vály –

Květ dýchá pel i v rozsedliny skály.

Bys jásala: V let, slunci na ústrety –

I z družné tmy v den pozdravů jdou věty.

Bys posléz v poutech sešílela vzdory!

Duch svoboden – i želez láme svory.

Dnu zrození bys lála i dnu skonu!

Smír žehná oběma slz bez výronu.