REDEMPTIO.

Jeho krví zúrodněny,

smrti potem svlaženy,

rozkvétaly šeré poušti

v bílé sady lotosové

jako Nilu prameny.

Nebe sny jak zlaté včely

oblétaly nad nimi,

sladké květy bílých duší,

jejichž těla chřadla v stíny

extasemi žhavými.

Nestačily na staletí

vbitých údů krev a pot,

a zas bejlí všude roste

žhavých barev, kyprých tvarů,

žitím otrávený plod.

Vyžily se na povrchu

pomrvené prsti lích,

mezi bejlím zas se plazí

v staré půdě nedotknuté

rozchechtaný starý hřích!