Reformátoři divadla.

Takhle nemůže to jíti dál,

když se důkladně vše nezmění.

Věru je to jenom pro škandál,

úplná to zkáza umění.

Deset let už dru se jako kůň

a co z toho mám? Nic! pranic! Ach!

Vůbec bezedná to jenom tůň,

do níž klesá obětí až strach!

Tyhle gáže!

tohle dření!

Dýl to není...

k vydržení!

Něco, něco musí se již stát,

sice zhyne celý aparát!

Já být artistický ředitel,

všecko bych to rázem předělal.

Suflér první hned by vyletěl,

úřad ten by navždy za své vzal.

Nač má obecenstvo slýchati

všecko dvakrát – k tomu den co den?

Ať to herec jak chce pohatí,

něco z toho vyleze přec ven.

Nevídáno!

Jaké flausy!

Umělecké...

ňáké pausy!

Něco musí sem a tam se stát –

proto dál jde přec jen aparát.

Co se peněz jenom vyhází

za kusy, jež slavně propadaj'!

Našinec tím k škodě přichází,

vždyť to na něm páni ustřádaj'.

Já bych slíbil honorář jen těm,

kdo přestanou vůbec kusy psát.

Tím bych vyhnul výlohám se všem,

nebť psát musí ten náš literát!

Kusy staré

dávat jaře;

nejvíc „Dítě“

a „mlynáře“.

To by nemohlo moc peněz stát

a jak krásně šel by aparát!

Mimo sufléra bych vyhodil

z domu také slavnou kritiku.

Tím bys jistě dobře pochodil,

každým pádem, milý Pepíku.

Místo pánů recensentů tam

posadil bych tucet klakérů –

aplausem by třás' se Thaliin chrám,

nebylo by žádných malérů.

V novinách teď

hana stálá –

pak by byla

samá chvála!

Pár těch silných rukou akorát

drželo by celý aparát.

Opera je trochu drahý špás,

ta dělá jen samý deficit.

Kdo má dost jen malý v hrdle hlas,

tisíce chce hnedky gáže mít.

Proto snažil bych se moudře já

ňák to vyrovnat a přetvořit –

činohra oč více vydělá,

na opeře hledět uspořit.

Trebizondou

notabene!

vydělával

bych v aréně. –

Dokázané to už nastokrát,

že jde nejlíp tak náš aparát!

Zvláštní péči pak bych věnoval

slavnému našemu baletu.

Všemožně bych o to pečoval,

abych přivedl jej k rozkvetu.

Gáže dal bych mu co nejnižší,

by se musil notně přičinit –

Mojí vůli pak jen nejvyšší

musil by se ve všem podřídit.

Nejmladší pak

balerinu

a nejhezčí –

inu, inu!

Pak by bylo všecko akorát,

krásně šel by celý aparát!