Refrain.

V síť refrainu já každé slovo chyt’

jak Satyr v náruč Nymfu zmámenu,

v bouř lásky mé trysk’ velké lásky klid

jak horský pramen mdlému jelenu:

chci z jeho zdrojů syt svým žitím pít!

Mou duší kmit’, jak plné luny svit

se dívá oknem spící na ženu:

já její krásu musím zachytit

v síť refrainu!

Pít vždycky klid a vždycky nadšen žít,

až v blesků svit jas duhy vyklenu:

ó, paní má, já musím šťasten být,

vždy milovat a bouřnou duši mít,

skrýt boly své i štěstí proměnu

v síť refrainu!