Regina angelorum.

Opojnou vůní, až se dech tají,

dýchá dnes bílý jasmínu květ;

zdá se mi, slyším anděly pět,

slétají s nebe k našemu kraji.

Perutě jich zřím, v barvách duh hrají,

tichounký k zemi jejich jest let,

nebeskou písní chví se jich ret –

Madonně svaté kořiť se zdají.

Do větví hvězdy jak by se vpletly,

krůpěje rosy v lupenech zkvetly,

z dálky zní tklivě slavíčí vzdech;

a jako zrnka růžence chvílí

tichounce lístek za lístkem bílý

jasmínu květy padají v mech.