REKONVALESCENCE.

Konečně jsem se probudil

dlouhého ze spánku.

Konečně zase spatřil jsem

rudý svit červánků.

Po dlouhé noci, jež záhubně

na prsa dopadla,

na prsa uboze vychudlá,

předčasně uvadlá –

přece jsem rána dočkal se,

jež přišlo jásavě.

Na břehu Bečvy ležím teď

vonící ve trávě.

Slunce mi teple líbá tvář,

do srdce vtéká mi.

Podivno, že ty polibky

tak sladce omámí.

Podivno, že ty paprsky

do duše nalejí

takových zdravých, smavých tuch

jásavých nadějí

na šťastné dny, jež přijdou mi,

radostné na mládí,

na slunce, které krásné sny

svým teplem pohladí.