REKVIEM (V)

Smuteční stromy šumí na hřbitově

a zdaleka sem černé cypřiše

modrého moře, zrádného, žel! nesou

kvílivý pozdrav.

Májový den, ale i ten den pláče –

a nedaleko valí řeka Labe

známými břehy, lučinami, kraji

rmutlivé vlny.

Smuteční stromy šumí na hřbitově,

jeden je stesk a sten v těch, kdož jsou živi,

bolestný údiv, žal a opuštění –

neb umřel básník.

Smuteční stromy šumí na hřbitově,

májový den, ale i ten den pláče.

Hle, muž zde leží. Zde leží muž celý.

Bohatýr! Básník!