REMINISCENCE PODZIMNÍ.

A pořád jen ta mlha šedá

se nade Prahou zvolna zvedá

a houstne v těžký, dusný mrak, –

teď hyne vše a zvolna zvadá

a listí tiše k zemi padá,

lpí na všem, na všem smrti znak. –

A je to vždycky k pláči tak!...

Já měl jsem také svoje léto,

kde plno květů rozeseto,

vše jasem, vůní protkáno; –

však květy byly papírové,

a po bouři pak opravdové

vše bylo v cáry zedráno...

Vám je to k smíchu, že ano?