Reminiscence.

Vír života Vás nestrhne v svůj spár,

v můj teskný kraj Vy musíte se vrátit.

Snad zas se vlije v duši starý žár. –

A Vaše sny pak štěstí bude zlatit.

Jak hořká bolest nezcelených ran,

tak sladko budit stíny tragoedie!

Když duše cár je zvetšen, rozedrán,

a zmije ze srdce když zvolna pije...

Modlitbu tklivou zašeptá Váš ret,

– na chvíli jednu touha vzpomene si:

na smutné lásky zašlapaný květ...

A srdce Vaše k šílenství se zděsí!