REMINISCENCE
By Viktor Dyk
Kol tebe přejde, prostě, bez slova.
Zrak nesetká se, žal se ukryje.
Nač ptal bys se, zda nitro nechová
embryo hořké pro tragedie?
Po létech třeba pouze nárazu,
by uvedl tě v stopu zašlých krisí.
Jak roušku někdo sňal by s obrazu,
ty chápeš zjev, dřív záhadný a cizí.
Bůh ví však, kam on zatím zašel as,
pouhoučká vlna, jež se ztrácí v moře.
Však jeho výraz stále v mysli máš
jak toho, který nesl tajné hoře.