REMINISCENCE

By Viktor Dyk

Kol tebe přejde, prostě, bez slova.

Zrak nesetká se, žal se ukryje.

Nač ptal bys se, zda nitro nechová

embryo hořké pro tragedie?

Po létech třeba pouze nárazu,

by uvedl tě v stopu zašlých krisí.

Jak roušku někdo sňal by s obrazu,

ty chápeš zjev, dřív záhadný a cizí.

Bůh ví však, kam on zatím zašel as,

pouhoučká vlna, jež se ztrácí v moře.

Však jeho výraz stále v mysli máš

jak toho, který nesl tajné hoře.