Republika Maďarská.

By Vincenc Furch

První láskou k republice

Maďar zahořel –

Málo slastí, mnoho strastí

Z první lásky měl.

Republinko, má dívčinko,

Lítost se mnou měj,

Maďarovi až do smrti

Věrnost přisahej! –

Maďarovi až do smrti

Věrna zůstala;

Avšak v prvním své mladosti

Květu skonala;

Shasla jako ranní hvězda,

Když se blíží den;

Byla dítě tmavé noci,

Byla krátký sen. –

Na poli u Vilagoše

Leží v mohyle –

Maďar mluvívá však o ní

Jako o víle:

Že jak víla nenalezne

V hrobě pokoje,

A že vstane a zvát bude

Znova do boje!