RESURREXIT.

By Hanuš Jelínek

Čtrnáct dní jsem ji ubíjel v sobě.

Čtrnáct dní ledaco přehlušil,

Patnáctý den se utrhly zvony –

vstala – já ničeho netušil.

To v pusté noci temnem jsem bloudil,

nad řekou schýlil se trošičku,

nad černou vodou naklonil hlavu...

kdos měkce zavolal: Jeníčku...!

Dvé bílých rukou mi hladilo vlasy,

žhavé rty ulpěly na čele.

Slaboch, já bídně odhodil zbraně,

poddal se zbaběle, zbaběle.