Richard Menšík.

Tvář gentlasa, vlas truchlivého snílka

a v zraku, v ústech pohrdání.

Nebudu tvrdit, co fakt a co mýlka,

a opravovat malířovo zdání.

Ať třeba Amor vzal ho na křidýlka,

ať milují ho pouchlátka i paní,

ať objemná, či etherická tílka

v tajemných nocích sní o objímání –

já říkám pouze: tenor operetty...

Tím dáno vše. Má jistá blaženství

a hazardovat smí se srdci jako s lety.

Je sladkou náplastí toužící na ženství,

je s C a tricotem Napoleonem času,

než pošle nálada i operettu k ďasu.