ŘÍJEN

By Antonín Sova

Topolů nade vsí hudba líná

zpívá bezlidným prázdnem října.

Réva na zdích zlatorzivá

mlčí, odpočívá.

Prázdny jsou špačků budky.

Ticho vsi mlčením hřbitova dojímá,

okénka chalup slepýma očima

mlhou se prodírají,

větru kdes úder prudký

zaskučí,

zrývá ticho a lomí se v dalekém kraji.