RISPETTI.

Hle první jarní slabé slunce svítí,

vše opět novou silou dýše;

i já pocítil znova touhu k žití,

jež křídlem chce vždy výš a výše.

V těch paprscích zas plamen nový hárá,

v nich mocně lámou se ta pouta stará.

V těch paprscích mám naděj v chvíle jasné –

leč paprslek ten slabý znovu hasne.