ROBESPIERRE. III.

„Buď zajdu, nebo osvobodím Republiku

od taškářů a zrádců hrob jí kopajících –“

a Robespierre dostojí vždy slibu svému

a koho nemá rád, ten lehce nesestárne.

Tož Barras, loupežník, a Tallien, žráč a holkař,

a Fréron, Fouché, lotři, Carrier krvopijec,

se starali, by sestárnouti mohli

a padla hlava tvá i plán tvůj, Robespierre.

A snění o těch lepších cnostných časech padlo.

I Revoluce padla. Už rvou ničemové

dědictví její špinavými prsty svými.

Je konec?... Není. Oni ještě přičiní se,

bys ty a sny tvé, Svobody co hrůzný paskvil,

jste na pranýř šli našich školských historií.