RODNÁ PÍSEŇ

By Antonín Sova

Naplněn láskou je tvůj úděl lidský,

nedosažitelná jsou však lidská nebesa.

Bratrství hranic nemá, ale vždycky

jazyk národa končí ve vsi u lesa.

Stojíš tam před rodným domem, jabloň v květu,

na housle, zrobené v rodném lese, vášnivě lkáš...

Zpívají housle řečí tvou celému světu,

staletý osud i zítřejší úděl náš.