RODNÁ PÍSEŇ
By Antonín Sova
Naplněn láskou je tvůj úděl lidský,
nedosažitelná jsou však lidská nebesa.
Bratrství hranic nemá, ale vždycky
jazyk národa končí ve vsi u lesa.
Stojíš tam před rodným domem, jabloň v květu,
na housle, zrobené v rodném lese, vášnivě lkáš...
Zpívají housle řečí tvou celému světu,
staletý osud i zítřejší úděl náš.