RODNÁ ZEMĚ

Krajino, v pohled očí sevřená,

očima tiskneš se až do duše

a odtud vracíš se s mým žehnáním

k svým olším, potokům a jabloním,

k svým lukám do nádhery nakvetlým,

k svým sadům ostříbřeným večerem,

ke krotkým vlnám horských úbočí

a krotším beránkům tam nad nimi.

Svůj dej mi sen, sen z mlhy utkaný,

ty, jež mi dáváš pocit domova,

ty, jež mě spájíš krásou se zemí

tak silným poutem, jako kořen strom.

Z tvých ornic vane ke mně síla tvá,

tvé pestré barvy kvetou k útěše,

tvé proudné vody zbystřují můj krok

a stín tvých stromů křísí z únavy.

Má rodná země, jak ti nežehnat,

jak rodnou hrdostí se nezachvět

před půvabem, jenž rozlit do plochy

a do hranolů třpytných vybroušen.

Má rodná země, sytě sytíš mne,

na zprahlé srdce tisíc krůpějí

z tvé krásy rozevláté skanulo,

že věří zas – a dětským srdcem je

a s nadějí jak s míčem hraje si

a do výše ji vrhá, nad stromy,

a ona okřídlena krásou tvou

tam vzlétá, kam až nelze dohlédnout.

A zpívající ke mně vrací se

a vzpřimující do mých vtéká žil

a čarující barvu nese v šeď

a v moji úzkost chvění radosti

a v moji trpkost sladké vůně dech.

Had zoufalství je tebou přišlápnut

a jeho stopa květy zarostla

tak bohatě, že do snů, pod kroky

mně jimi steleš, kam se obrátím.

V tvé kráse já, v mém srdci domov máš,

mé lásky širost tvé se vyrovná,

tvé pohodě má víra v sílu tvou

a tvému dechu jarost písní mých.

A modlím-li se k tobě v nadšení

a pokouším se všechno vyslovit,

co těžko říci v lásce zpovědí,

ty, země, zpovídáš se krásou víc,

svá tajemství v ní dáváš na pospas

a do svých hloubek, v zrání své i mír

mně důvěrného přeješ pohledu,

že slyším zrychleně tvé srdce bít

a hlas tvůj touhou volat do dálky

a na rtech větví tiše usínat

v šepotu, jakým matka konejší.

Jdu k tobě, tebou k světlu vedena,

kam bez tvé krásy šla bych naslepo,

jdu k tobě, láskou s tebou spojena

ke všemu, čemu život dala jsi,

k mé řeči, která v písně vykvetla,

a k lidem, kterým zpěvnost znakem je.

A za vše, země má, ti děkuji,

za krásu rodné řeči, krajů tvých,

za sílu, která z tebe pramení,

za nádherných tvých písní ozvěnu,

v nichž český duch se navždy dochová,

za slast i trýzeň, za dar domova.