Rodnému městu.

Když lichotivým modrým okem

se chrpa směje z obilí,

a v horkém vzduchu nad potokem

se chvějí křídla motýlí,

když kosa zvoní v jetelišti

a v žitě hoří rudý mák,

ve sprahlé mezi cvrček piští,

a v zelí straší hajdalák:

v ten sladký, vonný leta čas

mne denně hořký smutek bodne, –

po tobě toužím zas a zas,

má první lásko, město rodné!