ROKY JDOU A TAKY PŘEJDOU...

By Růžena Jesenská

Roky jdou a taky přejdou

bouří, úskalím,

usmějem se pak snad slzám,

těžkým žalům svým.

Bože, snad! – Však přežít všecko,

jak jde noc a den,

jak ten život dává duši,

krev, čest, srdce v plen!

Přežít všecko, nezoufati,

dožít, doplakat, – –

pak před prahem hrobu – ano –

usmějem se snad!