ROMANCE. (I.)

Je možno to, že zazpíval

kdes v porostlině pták?

Že výš kdy zrak se zadíval,

zřel azur a ne mrak?

Je možno to, co na sněti

že květ je a ne sníh,

a že na srdce poupěti

se první motýl mih’?

Ach poupě srdce – láska jest

a motýl – první sen!

Teď nebe ještě plné hvězd,

však počkej, přijde den!

Však pozor dej, když holý stvol

má květů na tisíc! –

Jdeť Vesna srdce jednou kol

a nevrátí se víc!