ROMANCE O MODERNOSTI.

Milý bože! Staří, mladí

za moderním všecko pádí,

udře se a udýchá.

Co je básník staré školy?

V jeho knihách samé moly,

ptáče to, jež pelichá.

Váhá chvíli a sám neví,

má-li též se svými zpěvy

trudit se v ten shon a spěch;

staré víno ideálů,

které brzy zkysne v žalu,

nalívati v nový měch.

Co tak váhá, mladí hoši

nesou tady v plném koši

zázračný svůj rybolov.

Nahlédne blíž v jejich vrši,

odkud to jak zlato srší,

málo vlny, mnoho slov.

V spoustě kalu, rmutu, špíny

zamazaná bez příčiny

stkví se rybka – ideal!

Sáhne po své staré síti,

píše zas jen, jak to cítí,

a svět – ten se točí dál.