ROMANCE O MRTVĚM PŘÍTELI

Po dlouhých letech zřím tě v snu,

A duch se vzbuzen zachvěje.

Tak zmizel's v paměti mých dnů

Jak v mechu lehké šlepěje.

Půl dítě, vždy jsi touhu měl,

Jak muž svět vzíti útokem.

V můj život rozmar svůj jsi sel

Jak slunce zlaté skvrny v zem.

A tulák, cikán šel jsi v svět

Za dobrodružstvím, za štěstím.

A když jsi přišel zase zpět,

Smrt usedla před prahem tvým.

O život zraky prosily,

Však konec hrozil v žití tvém.

V něm předtuchy se rodily

Jak temné můry večerem.

Ty znova do světa jsi šel

A dobrodružství duch tvůj snil.

Však srdce smutek provázel,

Jak s větrem letí temný kvil.

Je konec? Zastřel tebe stín?

Či splnily se toužné sny,

A vynoříš se ze hlubin

Jak v báji delfín tajemný?

Nic nevím. Jenom v snách jsem zřel

Tě znova. Tak jsi blízko byl,

Jak mrtvý by se navracel

Tam, kde cos' ještě nedožil...