ROMANCE.

By Jaroslav Kvapil

Květ řek’ mi ráno na lukách:

„Ó netrhej mne, mladý květ,

teď voním v snách, plám jeden nach –

a ve dlani ti svadnu hned!“

A já přec utrh’ onen květ

v snech svojí lásky záhadné,

ač věděl jsem, že touhou hned

v Tvých zlatých vlasech uvadne.

Ó květem tím je srdce mé

a srdce mé je nad ten květ –

když svoje jitro žijeme,

ó nech je pět’, vždyť svadne hned!

V Tvé zlaté vlasy jak ten květ

svou divnou vůni vdýchá Ti

a vydýchá a svadne hned

jak vonný květ v té souvrati.

A bude šťastno umírat

a bude šťastno jak ten květ,

jenž pro Tebe tu rozkvet’ rád,

jenž pro Tebe tu svadne hned.